Příkladem budiž prosincové číslo: celý svět na obálce vidí revoluční události, jen Američané se dozvědí, že rozrušení je pro ně dobré. “Ano, rozrušení je dobré, ale evidentně ne tak dobré, abyste si chtěli přečíst o rozhněvaných Arabech,” komentoval to Jon Stewart ve svém výborném The Daily Show (více o Daily Show).

Podle mého to není ukázka toho, že TIME magazín před čtenáři něco skrývá (jak je to často vykládáno v internetových diskuzích), ale spíše ukázka toho, jak se většinový Američané bojí vážných zpráv. Sice by to nepřiznali, ale když si mají vybrat mezi dvěma magazíny, vyberou si ten s roztomilejší/optimističtější obálkou (což možná pro americkou žurnalistiku není ta nejlepší vizitka. ale jistě to není jev, který se objevil zčista jasna) Time si jistě udělal dostatek průzkumů, přece by neplatil za výrobu obálky, která jim nepřináší zisk. Hlavní výsledek tedy pro mě spočívá v tom, že se v USA mění pojetí zpráv, a je dobře, že se o tom začalo mluvit.

Zdroj, zdroj, inspirace

Přiznám se, že v první chvíli jsem si chyby také nevšiml. Ostatně, na obrázek plic jsme v souvislosti s rakovinou tak nějak zvyklí. Ale jakmile ten omyl uvidíte, zděsíte se, jak něco takového mohlo vyjít. Zvlášť u lékařských zpráv by si měli redaktoři dávat dvojnásob záležet.

Mimochodem, Vlastu na to již upozorňuje čtenářka. Jak už to často bývá, v jejím upozornění na chybu je také pěkná chybička, ale ona, narozdíl od redaktorky Vlasty, nepíše materiál pro tisíce čtenářů, a nekontroluje ji editor a korektor…

Tři úlovky z dnešního rána na ihned.cz. Stane se. Díky za Michalův tip.

“…turné v Austrálii, začala ho zlov Austrálii, začala ho zlobit achilova a měl patálie bit achilovka a měl patálie s pochodem homosexuálů s pochodem homosexuálů…”

Nebo že by byl redaktor placen od slova?

“Mezi jednotlivými státy EU je velký rozdíl ve způsobu žertování, což může vést k nerovnováze na informačním trhu, k nerovným příležitostem a diskriminaci,” uvedl Francesco Mirón, generální direktor pro informatiku. “Proto jsme spolu s Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž zavedli jasnou regulaci, která vnese do humoru pořádek.”

Europoslanci tuto směrnici, regulující distribuci humorných obsahů na území EU, prosadili bez větších problémů. Týká se především textových a obrázkových vtipů, narážek a parodií. Regulací bylo pověřeno Generální ředitelství pro informatiku.

Regulace slouží k integraci lidí s tzv. nadhledem

Evropská unie reaguje na rok starý průzkum. Ukazuje, že lidé, kteří jsou schopni pochopit průměrný vtip, jsou v naprosté menšině.

“Tzv. smysl pro humor je považován za cosi nesmyslného. Je ovšem třeba zdůraznit, že tato odchylka se vyskytuje u více než 10 % evropské populace,” upozorňuje Danièle Entretenimová, ředitelka Ústřední knihovny EU. “Když k tomu ještě připočtete fakt, že některé vtipy vůbec nelze přeložit do jiných jazyků, je až s podivem, že tato oblast komunikace není regulována už dávno.”

Přehled počtu policistů, který je potřeba pro zašroubování žárovky v jednotlivých zemích. Rozdílná čísla budou postupně sjednocena, aby bylo zabráněno rozdílné úrovni zaměstnanosti v jednotlivých státech. Policisté navíc už nebudou na stole, roztáčeném kolegy, stát se žárovkou, ale úspornou světelnou diodou.

Lidé, kteří trpí smyslem pro humor, ironií, nadhledem či nadsázkou, mají podle Entretenimové často problém ve většinové společností komunikovat. Nová směrnice proto mimo jiné nabídne seznam povolených, všem srozumitelných vtipů. “Zajistíme, aby byly všechny vtipy jasné všem, bez ohledu na jazyk, původ nebo smysl pro humor,” věří Entretenimová.

Podle známého českého experta na etiketu, Ladislava Waigla, je ale podobná směrnice nesmyslná: “Snažit se nějakými arbitrárními pravidly omezit, co vhodné je a co vhodné není, je z pohledu etikety zcela nevhodné.”

80 vtipů ve 22 jazycích

Komise pověřila výzkumnou agenturu Earnest&You, aby sestavila co nejkratší seznam oficiálně přípustných vtipů, schválených i pro lidové vrstvy. Všechny vtipy jsou rozděleny do jasně rozlišených kategorií a jsou přeloženy do všech dvaadvaceti jazyků evropské unie.

Průzkum mimo jiné zjistil, že v rámci různý zemí existují různé varianty téhož vtipu. Kolik policistů je potřeba k zašroubování žárovky? V anglické verzi vtipu to zvládnou policisté dva, ve Španělsku jich potřebují deset a v české verzi dokonce dvacet (kvůli následné rekonstrukci celé akce). “Tato čísla je třeba v zájmu rovných pracovních příležitostí sjednotit,” zdůrazňuje německý komisař Ulrich Rechtwinkel.

Vtipy budou mít stejný obsah a formu ve všech jazycích. Ubude tak mezinárodních nedorozumění. “Také evropské filmy se budou překládat mnohem snáze, všechny nepřeložitelné narážky jsou totiž již předem vyloučené,” libuje si překladatel Filip Kachna.

Zvláštní výjimku udělilo Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž tzv. vtipům regionálním. “Chápeme, že některé vitpy jsou součástí místního kulturního dědictví, a u nich se nepožaduje překlad do všech jazyků,” uklidnil novináře na tiskové konferenci Joaquin Aprunia, místopředseda EK. Jako příklad uvedl několik nepřeložitelných, neuvěřitelně explicitních (a zde nepublikovatelných) vtipů, které se v jeho rodném městě povídají o Francouzích. “Tyto vtipy ale může šířit pouze člověk z daného regionu pocházející,” dodal výstražně. Schvalovací řízení regionálního vtipu s osvědčením původu podle něj nezabere více než dva roky.

Trvale udržitelný přístup k smíchu

Od dnešního dne indexuje veškeré webové stránky vyhledávač vtipů a ironie, který srovnává nalezené texty s databází povolených vtipů. V případě nálezu nepovoleného vtipu je věc předána příslušným úřadům. Nové vtipy, ironické narážky, aprílové články i satira, které neprošly schvalovacím procesem, budou automaticky označeny na 40 % plochy.

V budoucnu bude cenzura humoru nejen následná, ale i předběžná. “Produktivita práce se tím zvýší o 70 až 120 procent,” odhaduje agentura Earnest&You. “Lidé si v kancelářích konečně přestanou posílat vtipné řetězové e-maily a videa, neboť těch sedm schválených mailů stihnou zhlédnout už v pondělí před obědem.”

V rámci zavádění směrnice do praxe proběhne také po celé Unii kampaň “Nevíš, co říct? Recykluj!”, povzbuzující občany k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí a důsledné recyklaci vtipných historek, hlášek a vtipů. “Věříme, že lidé vezmou tento trvale udržitelný přístup k anekdotickému ekosystému za vlastní,” doufá Mirón.

Aby byla zajištěna aktuálnost povolených vtipů, má každý stát unie možnost jednou za rok navrhnout ke schválení vtipy nové. Podle počtu obyvatel a průměrného smyslu pro humor byly Česku přiznány dva nové vtipy ročně. S novým vtipem je spojena i dotace ve výši 10 milionů korun na jeho rozšíření po unii. Autor nového příspěvku do Evropského anekdotového fondu ale musí nejprve prokázat, že je nový vtip zcela srozumitelný všem národům, menšinám, lidovým vrstvám i diskutujícím na internetu. “Přijít s takovým vtipem není jednoduché, víme?” varuje Rechtwinkel.

Zeptali jsme se českých komiků a spisovatelů na jejich názor na tuto směrnici. Jejich odpovědi byly prokazatelně vtipné, a nemůžeme je tedy zveřejnit.

Reklama na HTC: "potřebujete dostat telefon, který vás dostane..."

Hned mi na tom něco nehrálo. “Dostat někoho” na mne působí dvojsmyslně: “dostal mne svou kreativitou” je jistě pozitivní, ale “dostal toho šmejda” nebo “a tím mně už úplně dostal” mají rozhodně negativní konotace. O svém telefonu rozhodně nechci říci, že “teď už mně teda fakt dostává.”

Jde pochopitelně o otrocky doslovný překlad z anglického “You don’t need to get a phone. You need a phone that gets you.” To znamená, že v angličtině hra se slovíčky funguje, dozvíte se, že dostanete telefon, který vás chápe.

HTC mám rád, ale takovouto reklamou si u mně nedělá dobrou vizitku (reklama na náš projekt vizitka.cz v každém článku, všímáte si?

Není to nesmyslný překlad, ale rozhodně by se dalo vymyslet něco lepšího. O to “get” tam přece nejde. You don’t get it? Nedostáváte to?

• odkaz na anglickou, velmi povedenou, reklamu HTC

“Nic není staršího, než včerejší noviny.” Karel Čapek (parafrázováno)

Staré zprávy nejsou to, čím by se zpravodajské portály obvykle vytahovaly. Přesto každý z nich čas od času vydá článek typu “Přesně před sto lety poprvé vysílalo rádio“, “Před 20 lety dosáhly ženy jižního pólu” a podobná výročí.

Neaktuality.cz ale tuto myšlenku dovedly k dokonalosti. Na jejich stránkách najdete stará i nová výročí, psaná stylem zpráv. Tedy nikoli “Před 50 lety skončila válka v…”, ale “Dnes skončila válka v…”. Vynikající nápad, který historii ozvláštňuje.

Neaktuality.cz

Pěknou třešinkou na dortu je pak okénko “Věštecká koule”, které na konci článků poskytuje informace, které o případu dnes víme, ale které lidé v době události neznali, nemohli předvídat, a tedy se ani nemohly vyskytnout v dobovém tisku. Třeba v článku o prvním internetovém červu: “Tento kód se stane předchůdcem internetových červů, trojských koní a podobného malwaru. Robert Morris bude nakonec usvědčen a odsouzen k 3 letům podmíněně a ke 400 hodinám veřejně prospěšných prací. Později se stane profesorem na institutu MIT, právě toho institutu, odkud kdysi vypustil prvního červa.”

Skvělý a svěží projekt, tleskáme. Víme, jak těžké je prorazit s novou stránkou (teď rozjíždíme projekt vizitka.cz), takže děláme neaktualitám, tomuto vtipnému kalendáriu, nepokrytou reklamu. Historie je najednou nečekaně zábavná.

A mimochodem, podívejte se, jak si poradili se záhlavím, kde zpravodajské servery obvykle píší věci jako “Dnes je středa 24. listopadu a svátek má Emilie.”

To zní jako zajímavá zpráva, je tu ale pár detailů, které by měly po jejím přečtení být jasné i člověku, co se ve statistice orientuje jen základně. Vy, co jste se statistikou více sžití, v nich rozpoznáte klasické chyby (nebo manipulace) :

• nárůst 57 % zní působivě, ale protože jde nárůst relativně malého podílu (z 3,3 % na 5,5 %), tak by bylo férovější se tímto číslem neohánět. Stejně tak by šlo napsat “Mac bude stále tvořit méně než 10 % trhu”
• jen 8 % respondentů bylo mimoamerických – proč tedy výzkum tyto firmy raději nevyfiltroval, než aby se snažil dělat jakoby globální závěry?
• a největším problémem je samotný vzorek on-line průzkumu – dělala jej totiž organizace EDA, která se zaměřuje na počítače Mac, a kdokoli se na jejich stránky dostane, je tedy pravděpodobně částečně naladěn na “jejich notu”. Je to jako ptát se na fanouškovských stránkách Pána prstenů: “Kterou trilogii máte nejraději?” Je nasnadě, že jedna z nich bude ve výrazné, přirozené výhodě.

Je dobré se naučit ptát se tyto otázky (vzorek? metodika? procent z čeho? statistická chyba?) u každého průzkumu. Budete tak méně náchylní dělat špatné závěry na základě novinářských chyb nebo korporátních manipulací.

Mimochodem (zpráva od sponzora), fanoušci statistik si nyní mohou udělat i svou vlastní statistickou vizitku

• Vizitka 1 – rostoucí graf
• Vizitka 2 – sloupcový graf v mých oblíbených barvách