Příspěvky otagovány ‘věda v médiích’

h1

Zhluboka se nadechněte, Vlastičko, do jater

02.11.2011

image

Přiznám se, že v první chvíli jsem si chyby také nevšiml. Ostatně, na obrázek plic jsme v souvislosti s rakovinou tak nějak zvyklí. Ale jakmile ten omyl uvidíte, zděsíte se, jak něco takového mohlo vyjít. Zvlášť u lékařských zpráv by si měli redaktoři dávat dvojnásob záležet.

Mimochodem, Vlastu na to již upozorňuje čtenářka. Jak už to často bývá, v jejím upozornění na chybu je také pěkná chybička, ale ona, narozdíl od redaktorky Vlasty, nepíše materiál pro tisíce čtenářů, a nekontroluje ji editor a korektor…

h1

Jak neinterpretovat statistická data – Mac získá přízeň (ale jen mezi příznivci?)

22.10.2010

Australský Lifehacker 101 přináší pěkný, a až příliš typický, příklad toho, jak jsou často statictická data zkreslována nebo chybně sbírána. Zamýšlí se nad konkrétní tiskovou zprávou: Počítače Mac získají v roce 2011 o 57 % vyšší podíl na trhu.

To zní jako zajímavá zpráva, je tu ale pár detailů, které by měly po jejím přečtení být jasné i člověku, co se ve statistice orientuje jen základně. Vy, co jste se statistikou více sžití, v nich rozpoznáte klasické chyby (nebo manipulace) :

  • nárůst 57 % zní působivě, ale protože jde nárůst relativně malého podílu (z 3,3 % na 5,5 %), tak by bylo férovější se tímto číslem neohánět. Stejně tak by šlo napsat “Mac bude stále tvořit méně než 10 % trhu”
  • jen 8 % respondentů bylo mimoamerických – proč tedy výzkum tyto firmy raději nevyfiltroval, než aby se snažil dělat jakoby globální závěry?
  • a největším problémem je samotný vzorek on-line průzkumu – dělala jej totiž organizace EDA, která se zaměřuje na počítače Mac, a kdokoli se na jejich stránky dostane, je tedy pravděpodobně částečně naladěn na “jejich notu”. Je to jako ptát se na fanouškovských stránkách Pána prstenů: “Kterou trilogii máte nejraději?” Je nasnadě, že jedna z nich bude ve výrazné, přirozené výhodě.

Je dobré se naučit ptát se tyto otázky (vzorek? metodika? procent z čeho? statistická chyba?) u každého průzkumu. Budete tak méně náchylní dělat špatné závěry na základě novinářských chyb nebo korporátních manipulací.

Mimochodem (zpráva od sponzora), fanoušci statistik si nyní mohou udělat i svou vlastní statistickou vizitku :-)

h1

Etymologové si s pavouky asi moc nepopovídají

09.08.2010
Etymologové se zabývají původem a vývojem slov,  entomologové zkoumají hmyz

Etymologové se zabývají původem a vývojem slov, entomologové zkoumají hmyz

Lidovky v článku o jedovatých pavoucích u Litoměřic šláply trochu vedle. “Mimochodem, jak správně poznamenal nějaký komentář pod článkem, i kdyby autor napsal to co zřejmě napsat chtěl (entomologů), dopustil by se nejspíš faktické chyby,” píše Jana H., která tip poslala. “Pavouci nejsou hmyz a studiem pavouků se zabývá spíše arachnologie. Paradoxně právě na to by vlastně mohli přijít ti etymologové a následně to autorovi poradit :-)

h1

Stížnost na úroveň české politické žurnalistiky

19.05.2010

Stále otřesnější příklad jsou volební preference – každý týden je tu jiný průzkum, jiná metodika, jiné zadání, jiný zadavatel. Ale všechny se berou stejně vážně, je to písmo svaté. Novináři ho šíří jako evangelium, bez odstupu, interpretace. Volby by vyhráli tihle, tihle by udělali koalici, tihle se tam nedostanou. Prezentováno jako fakt jeden den, druhý den je to zas jinak, ale novináři vesele analyzují dál, úplně stejným způsobem, jako by včerejška nebylo. A mediální kola se točí a všichni jsou spokojeni – novináři mají „objektivní“ a „nezpochybnitelný“ obsah, politické strany na tom mohou stavět marketing, realizátoři průzkumů si posilují značku, v lepším případě (pro ně lepším) na tom trhnou prachy. A že noviny dodávají váhu i průzkumům, které jsou nespolehlivé, nedůvěryhodné, možná zaplacené, nikomu (kromě možná zrovna postiženým stranám) nevadí, resp. nikoho ani nenapadne pochybovat. Viděl někdo například nějaké důkladné srovnání metodik, analyzující věrohodnost a pravědodobnost odhadů jednotlivých průzkumů?

Tragika české politické žurnalistiky (Simidr.cz, za odkaz děkuji E.L.)

h1

Novinky nepochopily, ale napsaly

19.04.2010

Pěknou ukázku toho, jak vznikají nedorozumění a fámy, předvedly Novinky ve svém článku Mateřské mléko podle vědců dokáže léčit akné:

Trpíte po porodu akné? Potírejte si tváře svým mateřským mlékem. Podle kalifornských odborníků totiž tato tekutina obsahuje látku účinně potlačující akné. Touto látkou je kyselina laurová, která je obsažena také v oleji z kokosových ořechů.

Článek evidentně vychází ze senzacechtivého The acne cure made from mother’s breast milk v Daily Mail. Také v něm píší (dokonce v titulku) o tom, že by lék měl být vytvářen z mateřského mléka. O tom přitom nikde v článku na stránkách autorky odkázaném (Treat acne with coconut oil and nano-bombs) není ani slovo. Ta mluví jen o tom, že kyselina laurová je obsažená třeba i v mateřském mléce. To, že by ji odtamtud brali pro výrobu léku, je čistá (a dle mého nesmyslná a senzacechtivá) spekulace.

Ale ještěže mají Novinky v titulku ty “vědce”….

h1

Zhypnotizoval sebe i čtenáře

11.02.2010

Novinky.cz - HypnotizérČlánek o hypnotizérovi, který omylem zhypnotizoval sám sebe, se jistě dobře četl. Obsahuje “vše potřebné”:

  • záhadu – o hypnóze koluje mnoho mýtů a polopravd
  • vtip, paradox, senzaci
  • celebritu (v Česku neznámou)
  • chybu, omyl, neštěstí

Helmut Kichmeir (27) byl podle článku nalezen manželkou ve zhypnotizovaném stavu. Zděšená manželka zavolala profesionální hypnotizérovi (v článku jmenován) a ten dal vše opět do pořádku.

Co v článku chybí? Odkaz a nezávislý zdroj

Článek z Novinek zmiňuje Daily Telegraph jako původce zprávy, měl by ale jít dál a odkázat čtenáře přímo na původní článek, zvláště, když jde o jediný zdroj zprávy. Ale chybí mi zde ještě něco podstatného: nezávislý zdroj.

Co se podle článku stalo? Manželka přišla domů, její muž (který se živí tím, že předvádí extrémní kousky na veřejnosti) nereagoval, ona zavolala jeho “mentorovi” (opět veřejná figurka, na hypnóze si, jak se zdá, staví reputaci) a ten vše napravil… Nikdo další u toho nebyl, žádný další náhled na věc si nemůžeme přečíst. Třeba názor psychologa či psychiatra, který by k takovéto možnosti něco dodal.

Komu myslíte, že takovýto článek pomáhá, koho zviditelňuje? Komu dělá reklamu zadarmo? Ano, tato připomínka směřuje na původní článek v The Daily Telegraph. Ovšem Novinky nijak neokomentovaly tento nedostatek zdrojů, navíc neodkázaly na původní článek. Polehčující okolností je samozřejmě to, že je článek v rubrice Koktejl, tedy ve společnosti podobných senzací a vtípků na úrovni letáků ze 17. století o “Podivuhodných nestvůrách mořských a hadech deset mil dlouhých”.

h1

Jak správně informovat o statistikách

10.02.2010

Média často zavádějícím způsobem reprodukují a interpretují statistické údaje. Základní, ovšem tragicky časté nedostatky, shrnuje třeba Jorge Cham ve svém komiksu.

PHD Comic - statistiky a média

PHD Comic - statistiky a média - zdroj

Časté mediální prohřešky proti základům statistiky

  1. Z komára velbloud – každý statistický průzkum má svou “statistickou chybu”, možnou odchylku, způsobenou malým vzorkem, specifiky metody nebo různými metodami výpočtu. Bylo by záhodno tuto statistickou odchylku (anglicky margin of error) uvádět.
  2. Vědecká fakta nezískáte průzkumem veřejného mínění – dotazníková metoda a výzkum veřejného mínění mají mnoho nevýhod a limitů. Nelze je dost dobře využít k průzkumu něčeho, co respondenti nechtějí sdělit nebo něčeho, co se dotýká jejich (sebe)prezentace. A už vůbec ne k tomu, abyste z nich odvodili nějaké vnější, exaktní informace.
  3. Divácká anketa není průzkum – to, že se zeptáte pár lidí na ulici, které město se jim líbí, neznamená, že můžete Prahu vyhlásit za nejoblíbenější město na světě. Náhodný vzorek, reliabilita a validita nejsou triviální pojmy, a udělat skutečně dobrý průzkum je fuška. Ankety nejsou špatné, ale nevydávejte je za vypovídající hlas veřejnosti.
  4. Nevím, nezajímá mne to – kdyby měl každý dotazník tuhle možnost, možná bychom dostávali přesnější, nebo alespoň zajímavější výsledky. Ale náklady by vzrostly, proto raději všichni tahají moudra ze všech.

Tyto nešvary se rozmáhají zvláště v amerických televizích, jak ukazuje třeba The Daily Show. Položit divákům televize sugestivní otázku a pak o hodinu později vydávat takto získaný “průzkum” za zprávu, to už je silné kafe. Buďme pozorní, co nám média servírují…

Follow

Get every new post delivered to your Inbox.